... a pořád tam stojí - Sydney už jiná nebude

12. 06. 2013 15:08:50
Pořád tam oba stojí. Majestátný chrabrý anglický gentleman i ona slavná vznešená dáma v těch nejlepších letech. Pořád oba trpělivě pózují před statisíci objektivy a své fanoušky nezradí je li město zahaleno do závoje z dešťových kapek či zářících šatů z čistého zlata. Sydney Harbour most a Opera jsou celebrity každým coulem a není se čemu divit, že omámily tolik fotoaparátů.

1.jpg

Opera Sydney sluší. Most sluší Opeře. Sydney sluší Mostu. Opera sluší Mostu atakdále atakdále. Je totiž hřích si představit jedno bez druhého. A je to skoro nemožné. Ať jsem se hejbla kamkoliv, hned jsem hledala jestli neuvidím aspoň vlajku z mostu. Ti tři jsou prostě nerozlučná dvojka.

Osobně mi Sydney děsně připomíná Londýn. Teda aspoň místy. Dlážděné cesty, všudypřítomný pocit vody a přístavu, uspěchaní lidé, malé na sobě namačkané domky různě rozsypané bez ladu a skladu skrz propletené úrovně tady dole a o kousek dál zas o pár schodů výš. A pak jsou tu ta jména. Všude je to samá Viktorie, James, Queen, King, Oxford, Kent, Elizabeth, Kings Cross, Sussex, Hyde Park ... zkrátka, člověk si tu na chvilku připadá jako ve staré známé Anglii. Teda pokud omylem nezakufruje ve Woolloomoolloo (zkuste to říct pětkrát co nejrychleji za sebou). Ten v Anglii teda určitě nemají.

Jo, k těm fotkám. Uznávám, že podobných fotek má mnoho z vás. Ale já si tak nějak nemohla pomoct. Sami to určitě znáte. V ten moment mi bylo úplně jedno, že miliony přede mnou udělaly miliony obdobných fotek těch samých míst. Zkrátka jsem chtěla taky klikat. Vůbec taky nevylučuju, že mě Opera a Most svým tichým hláskem, který se pořád dokola ozýval v mojí hlavě, vábily: "foť mě! Už 10 sekund jsi nezmáčkla spoušť. Z tohto úhlu mě ještě nemáš. Koukni, jak jsem v tomto světle krásná ... "

No, a tak jsem fotila. S mostem jsme si společně zavzpomínali na krásné, ale vzdálené anglické Yorkshire, kde pro nás pro oba naše cesta do Austrálie začala. Člověk zůstává stát úžasem při pohledu na ten mohutný ocelový kolos. A představa Sysyfoského snažení, které musely tisíce chlapů léta podstupovat, aby všechnu tu ocel sem na masivních lodích z dalekého Middlesborough v Yorkshire dopravili, mně dojala k pokorné úctě.

Opera, to je dáma. Nic moc sice na ní není, ale získala si mě, že se jí, za její relativně krátký život podařilo natolik proslavit, že je jednou z nejnavštěvovanějších památek na světě, kterou snad každý přesně identifikuje. Nejen to, snad není malého cvrčka, který by ji neznal. A tak, stát na jejích schodech před vstupem a obdivovat její oblé křivky, je stejně ikonické, jako stát třeba na Starmoěstském náměstí u desky z popravy hrádních pánů. Děsně se těším, až po těch samých schodech půjdu ve velké róbě na nějaké představení. To si jednoduše nemůžu nechat ujít ať to stojí, co to stojí.

Říkají, že má znázornňovat lodní plachty nadouvající se větrem. Mně Opera připomíná hejno velryb při hromadné večeři. Určitě to znáte, jak se někde v Kanadských vodách plejtváci ve velkém ládují před tím, než se vydají na další dlouho cestu směr jih. Tak přesně to já vidím. Otevřené velké tlamy plejtváků, jak jeden přes druhého se snaží pro sebe zabrat co největší tunu planktonu. A jelikož mám pro velryby slabost, mám odteďka asi slabost i pro operu.

2.jpg

12.jpg

10.jpg

3.jpg

4.jpg

5.jpg

6.jpg

7.jpg

8.jpg

9.jpg

A abych to moje malé anglické putování po australské Sydney ukončila, není nad blažený uznalý pohled panovnice, která se o tolik zasloužila. Kdo ví, jak by vypadala Austrálie (a nejen Austrálie), nebýt její vize, která bohužel tolika dnešním rádoby státníkům chybí.

11.jpg

Tak zatím a zase někdy příště

A*

Autor: Alexandra Synac | středa 12.6.2013 15:08 | karma článku: 26.95 | přečteno: 2272x

Další články blogera

Alexandra Synac

Putování s dinosaury

Když se řekne Broome, většina si tady v Austrálii vybaví tři věci. Perly, dlouhou Cable Beach s velbloudy a krokodýly a .... drumroll prosím .... Dinosaury.

24.10.2021 v 22:42 | Karma článku: 8.96 | Přečteno: 165 | Diskuse

Alexandra Synac

Jak to chodí poslední dobou v Austrálii

Tak máme za sebou sto dní fiesty. A tradáááá ... vypadá to že, teda aspoň tady v New South Wales, od příštího týdne budeme moci vystrčit hlavy ven a vyrazit někam dál, než v 5km radiusu v našem okrese.

10.10.2021 v 20:49 | Karma článku: 15.44 | Přečteno: 979 | Diskuse

Alexandra Synac

Šeptání vln

Až doposud vždy viděla moře z jistoty pevné půdy pod nohama. Moře z vrtkavého kajaku vypadá úplně jinak, pomyslela si Kara úzkostlivě. Ultramarínová hladina byla naprosto průzračná snad několik metrů do hloubky.

18.9.2021 v 13:16 | Karma článku: 12.24 | Přečteno: 208 | Diskuse

Alexandra Synac

Ty jsi má ... zlatožlutá aneb australský květinový znak

Žlutá a zelená. Pro nás obyčejná barva pampelišek nebo zlatého deště, ale třeba i kopřivy nebo trávy. V Australské buši je to ale celkem neobvyklá kombinace.

1.9.2021 v 9:43 | Karma článku: 16.15 | Přečteno: 346 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Marek Trizuljak

Od prvního jarního dne k Velikonočním svátkům

Rovnodennost, první jarní den, úplněk a brzy poté velikonoční svátky. Obrazové dojmologie ... ... ...

28.3.2024 v 15:39 | Karma článku: 10.85 | Přečteno: 96 | Diskuse

Jaromír Šiša

Auto moto veteráni všude možně i jinde.

Třeba pod střechou velkých prostorných i malých útulných muzeí. Nebo na všech možných srazech, případně je potkáváme jen tak v prostoru. Pro svoji krásu a eleganci je obdivujeme a s úctou k těm, kteří jim vdechli nový živý život.

28.3.2024 v 10:03 | Karma článku: 35.85 | Přečteno: 1790 | Diskuse

Petr Široký

Jak jsem potkal brouky (Díl LXII. - Rokycany 12 - Jaro je tu)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

28.3.2024 v 8:42 | Karma článku: 16.21 | Přečteno: 174 | Diskuse

Martina Pazourová

Po dešti......

Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)

25.3.2024 v 23:00 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 212 | Diskuse

Veronika Foglová

Květná neděle 2024

Uteklo to jako voda, a svatopostní doba nám vstoupila do své závěrečné fáze - Svatého týdne, po němž nadejdou Velikonoce.

24.3.2024 v 15:21 | Karma článku: 11.17 | Přečteno: 157 | Diskuse
VIP
Počet článků 154 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2482

srdcem z jižní Moravy; duší v Kanadě; doma ve West Yorkshire; momentálně u protinožců; snící o chaloupce ve Švýcarských Alpách; naivně zamilovaná do krásné Polynésie. Zkrátka na cestě.

https://www.instagram.com/ardna_xella/

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...