Alexandra Synac VIP
https://www.instagram.com/ardna_xella/
- Počet článků 154
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2572x
Alexandra Synac
promrzlá Píseň motýlí (fotomatiné)
Možná trochu o květnu, možná trochu o písni, možná trochu o teple a možná třeba taky ne. Fotomatiné.
Alexandra Synac
Co je horší než nevyléčitelný optimista?
Jednoduché, zasloužilá matka rádoby-foto-reportérka. Co vám budu vyprávět, jako foto-reportérka stojím za nic (a k té první části mé typologie se odmítám vyjadřovat). Kde začít?
Alexandra Synac
Nejezděte do Austrálie!
Pokud se dá věřit statistikám na mému profilu, mým nejčtenějším blogem je poněkud překvapivě ten, jak se dostat do Austrálie a třeba tu i zůstat. Chápu, láká vás představa tří nahatých zpívajících slečen za každým volantem. Nebo se vám možná zamlouvá práce u zdejší tajné rozvědky. Chtěla bych vás ale varovat. Nejezděte sem! Proč? Důvodů mám hned dvacet. Tady jsou ...
Alexandra Synac
Moje troška do mlýna k těm hlupačkám ...
Pan prezident se nechce setkat s Hankou a Tončou? Pochybuju, že ony se chtějí setkat s ním. A jsem přesvědčená, že je to nijak netrápí.
Alexandra Synac
Lesky a odlesky skoro jarního fotomatiné
S koncem léta nám tu trošku prší. Napadla mě teda taková klasická hříčka, kterou jsem viděla v božské dokonalosti u řady skvělých fotografů. A jak dopadl můj první pokus vodních lesků a odlesků?
Alexandra Synac
Vypadá to jako špína. Chutná to jako špína. Není to špína.
Po cestě domů je už úplná tma. Elektřina je zde na ostrovech jen zřídka. Tady je opravdu tma taková, že si nevidím ani na vlastní dlaň před obličejem. Svítí jen hvězdy a malý srpek měsíce se krčí někde za mraky. Začíná zlehka poprchat. Vzduch je ale i nadále teplý, těžký a něžné kapky vody příjemně chladí. Nastavuji jím obličej a chce se mi křičet radostí z toho, kolik úžasných věcí jsem dneska zažila.
Alexandra Synac
Proč je Uluru červené?
Taky vás někdy zajímalo proč je Uluru vlastně červené? A proč se v tolika průvodcích a novinách pořád dokola a dokola píše ten samý blábol, že Uluru je největší monolit na světě, který .... blá blá blá ...? Pořád mě šokuje mě, jak jednoduché je ještě v dnešním světě zmást nějakou hloupostí masy lidí po celém světě. Očividně stačí něco otisknout pod věrohodnou značkou a všechny průvodce, cestovky a webové stránky to budou donekonečna kopírovat.
Alexandra Synac
Tisíc barev Uluru - obrazem
Kdybyste mě paličkou na maso klepli, tak vám nepovím, proč jsem pořád dokola a dokola fotila jednu a tu samou ́věc ́. Fakt nevím. Stál tam, jako neviditelná prostitutka, co z ní nikdo nemůže strhnout oči, přestože na ní vlastně nic k vidění není. Při našem cyklo-výletě okolo Uluru jsem nasbírala neuvěřitelné kvantum fotek. A když jsem se probírala tím množstvím, došlo mi, že se to tam hemžilo barvami víc, než na Michelangelově zástěře. Posuďte sami.
Alexandra Synac
S kolem kolem Uluru. Lepší než ho vylézt
Ráno se nám ze stanu lezlo poněkud obtížněji. Zamrzl nám zip na stanu a bylo potřeba ho několika trhavými pohyby rozmrazit. Vystrčila jsem hlavu ven skrz škvír v chlopni a za krk pod mikinu mi spadlo pár malých kousíčků ledu. Není čas na výbavu, jak by řekl Velký Hálí, východ slunce na nikoho nečeká.
Alexandra Synac
Zimní postelová terapie přežití po australsku
Zima je vypečené období. Zima má asi to jediné štěstí, že by bez ní nebylo jaro a léto; ... Že bychom bez ní ohrnovali nos nad teplem, modrou oblohou, světlem, jarním deštěm anebo čerstvým poupětem.
Alexandra Synac
Hedvábné pohlazení z Kambodže
Nevím proč, ale vždycky jsem toužila vidět, jak se dělá hedvábí. Možná pod vaším stromečkem nebude letos chybět hedvábný šátek, polštář nebo třeba kravata. Víte ale, jak to vlastně s tím hedvábím bylo? Kolik práce jde do něčeho tak lehkého a jemného?
Alexandra Synac
Když chybí slunce: obrazem
Když chybí slunce a dušičce je ouvej, není nad to vydat se jinam, kde ho je dost. A někdy není ani třeba vylézat z pyžama. Jako třeba dnes. Snad se trošku ohřejete.
Alexandra Synac
Bumerang do každé rodiny? Aneb není bumerang jako bumerang ...
Člověk si řekne bumerang jako bumerang, ale ono to není až zas taková pravda. Vlastně ne každý zahnutý „bumerang“ co lítá, je bumerang. Ale hezky od začátku ...
Alexandra Synac
Slunce, moře, velryby
Tak jako Troškův film začíná protivně povznášejícím pískáním, které se vám během pár sekund usadí jako brouk v hlavě, tak tento příběh začíná stejně nakažlivým šuměním a rozkošným žbluňkáním toxicky modrého oceánu, jehož konce nevidno.
Alexandra Synac
Tam za tou duhou ... (barevné fotomatiné)
Tam, tam, tam za tou duhouza modrou horou a snad ještě dál.Tam, tam, tam za tou duhoutam žije ten o němž sen se mi zdál.
Alexandra Synac
Australská buš v květu, květinová síla i státní hrdost
V jednom svém posledním květinovém blogu, jsem vám slíbila, že vás zavedu také na procházku do australské buše, která byla teď v zimě samý květ. Takže zde je první slíbená dávka exoticky obyčejných květin, které (troufám si tvrdit) hned tak v Evropě nenajdeme.
Alexandra Synac
V září i moře září (fototmatiné)
Září, září, na léto jde stáří ... tak nějak to zpívá pan Svěrák v jedné ze svých písniček. No, jak kde. Tady u nás rozhodně naopak léto teprve nabírá na síle .... ostatně, posuďte sami, jak tady září září.
Alexandra Synac
Česko chce přilákat víc movitých turistů ze zahraničí?
Dočetla jsem se nedávno, že Česko má zálusk na bohaté turisty z Japonska a domnívám se tím pádem, že určitě i z, ve švech praskající a penězy oplývající, Asie. Problém je v tom, že by nejdřív Asiati museli vědět, kde vlastně jsme.
Alexandra Synac
Jak to doopravdy bylo se Zlatovláskou (fotomatiné)
To, že pohádky jsou plné nesmyslů, ví dnes už každé malé dítě. V klidných dobách dávno minulých, kdy nás netrápila politická korektnost a virtuální intra netová studnice informací neexistovala, se tomu ani nejde divit. V tom, co Cimrman začal, zdejší detektivní kancelář na vyšetřování pohádkových nesmyslů, hrdě pokračuje. Jen proto můžeme s železnou jistotou uvést řadu nesrovnalostí na pravou míru.
Alexandra Synac
Vietnamští nosiči, vysmáté babky a plastové židličky (fotovzpomínky
Vietnam je taková zapeklitá země. Vlastně ani nevím, co mě tam hnalo. Nebo možná si ještě matně vzpomínám, ale na to jsem tak nějak v šoku, potu a únavě po příletu do Ho Chi Minh City zapomněla.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
