Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Neznámá krása eukalyptů (fotoblog)

1. 11. 2011 12:59:42
Přiznejte se, kolik toho víte o eukalyptech? Určitě víte, že jsou původem z Austrálie a Nového Zélandu. Ti z vás, co byli v severní Americe nebo středomoří, teď určitě křičí, že tam jsou taky. Víte, že je jedí koaly... Ještě něco? Nebo tam vaše znalost o eukalyptech končí, stejně jako ta má?Tedy dokud jsem nenavštívila Royal Botanic Gardens v Cranbourne, Vic.

Pokud chcete vědět víc, přijměte prosím list eukalyptu jako symbol pozvání na procházku voňavým světem těchto úžasných, možná i trošku zázračných, králů Austrálie.

Womin ji-ka. Vítejte.

Womin_ji-ka.JPG

- Začnu poněkud nudně, a to že Eukalyptů je na 700 druhů, z nichž většina je domácích ale i endemických právě v Austrálii. Poprvé se tu objevily před 60mil. lety a dnes tvoří přes 80% místního lesního porostu.

eukalypty.jpg
- Jsou věčně zelené. V zimním období jenom přestanou růst, nové listy pak na jaře začnou růst vedle těch starých, které postupně opadávají.
les.JPG
- Eukalypty mohou být různé. Některé jsou považovány za keře (malee) a nedosahují víc než pár metrů. Některé mají jeden kmen zakončený dlouhou košatou korunou. Některé mají několik kmenů hned od kořenů s nic víc než pár větvemi nahoře. Některé jsou něžné s větvemi svěsenými k zemi, jiné se prudce tyčí k nebi. I ty nejvyšší, asi jako naše topoly, jsou ale úplnými trpaslíky v porovnání s těmi opravdovými obry.
stromy.jpg
kura.JPG

- Vybavujete si správně. Právě eukalypty s majestátnými kalifornskými sekvojemi bojují o prvenství nejvyšších stromů na světe. Je to Eucalyptus regnans (Mountain Ash), a pokud je chcete vidět musíte za těmi opravdu nejvyššími (a nejstaršími) do Tasmánie. V blízkosti těchto obrů, vás děsně bolí za krkem a šte vás, že není způsobu, jak tu jeho majestátnost zvěčnit na vaších fotografiích.

view.JPG

- Mohou dosahovat až 100m+ (zhruba 25ti poschoďový panelák), ale díky nadměrné nekontrolované těžbě v 19. a 20.st. jsme o ty opravdu nejvyšší přišli a bude ještě pár let trvat než ty nově vysázené dosáhnou své dospělé výšky.

Tyto mají jen něco přes 70m. Přestože jsou vysázeny v 20. letech 19.století po velkém požáru, již dnes jsou jedny z nejvyšších Austrálie (mimo Tasmánii) a vidět je můžete nedaleko Melbourne, v Sherbrooke Forest v Dandenong Ranges.

krasa_kury_eu_reganus.jpg
- Asi je víc než jasné, že rostou velmi rychle, některé až 3m za rok. Díky tomu mají velmi tvrdé, kvalitní a pružné dřevo (s obsahem přirozených konzervačních látek v podobě silic a éterických olejů), které se používá téměř na všechno od výroby papíru, přes nábytek až po železniční pražce, lodě a telegrafní sloupy.
- Eukalyptové listy jsou dlouhé, oválné, ale i do srdíčka; rovné nebo vlnité; kožovitě tvrdé a neohebné; různých odstínů od smaragdové až po ocelově šedou přes ty s červeným nádechem. Když se do nich opře sluníčko, překrásně voní, asi jako zdravý borovicový les po letním deštíčku (ale i to je silně podceněné), díky vypařování olejové esence přírodně se vyskytující v listech a kůře. Ale stín pod eukalypty moc nehledejte. Listy jsou většinu dne natočeny pryč od sluníčka kolmo k zemi, aby zabránily nadměrnému vypařování tolik vzácné vody.
listy2.jpg
EUstin.jpg
- Eukalyptus, tedy česky blahovičník, znamená přeneseně z řečtiny „dobře ukrytý“ (fr. biolog L ́Heritier). Jen na pár dní v roce se vám totiž může poštěstit shlédnout tyto stromy v květu. Něco jako soudečky kryjící poupata, se otevřou a jindy chladně ocelově šedozelená záplava listů se rozzáří tisíci šarlatovými, zlatými nebo sněhově bílými květy. Ty nejsou velké víc než pampelišky. Jsou ale mnohem elegantnější. Díky stovkám drobných gumovitých „tykadýlkům“ s malými bambulkami na konci, co spolu ve větru tancují okolo pylem přesyceného pestíku, působí trošku jako mořské sasanky nebo nějaký ukrutně drahý hedvábný kartáč královského šlechtice. Dokud je nevidíte na vlastní oči, tu krásu nepochopíte.
AUSeukalyptyvkvetu.jpg
- Anebo by se mohly jmenovat něco jako „krásná kůra“. Posuďte sami. Od stříbrně nachové, až po uhelně černou s mnoha duhovými odstíny mezi tím. Některá kůra je na pohled hladká, na dotyk ovšem připomíná beton s milionama mikro jehliček, které se vám zapíchnou do kůže a je prakticky nemožné je odsud dostat. Jiné jsou drsné a hrubé s hroudama, asi jako rozorané pole, a jiné zase mají vláknitou kůru, která se loupe na dlouhé, tlusté jazyky a padájí k zemi na nižžší lesní porost. Ty využívají hojně ptáci a jiná zvěř ke stavení hnízd a obydlí.
rozmanitost_kury.jpg
- Právě ony sloupané jazyky kůry jsou nejpronásledovanějšími žháři celé Austrálie. Loupající kůra se ve velkém vedru snadno vznítí, hlavně díky pryskyřici, kterou obsahuje. Tolik obávané požáry jsou ve sluncem vyprahlé Austrálii naprosto běžné, a na některých místech vysazují například několikakilometrové pruhy japonské břízy a jiné evropské nebo asijské stromy jako přírodní blokádu rychle se šířícího ohně, který paradoxně eukalyptus potřebuje ke svému rozmožování.
loupací kůra Mountain Ash
- Jinak by se ale eukalyptus mohl jmenovat taky „zázračný“. Pokud vám nestačil výčet využítí jeho dřeva, tak olej, extraktovaný z listů, se zase hojně používá například jako mazadlo hrudi při kašli anebo inhalační pára na zacpaný nos.
- Ale počkejte, tím to nekončí. Může se přidat i jako domácí osvěžovač pokoje, do kýble s vodou když umývate podlahy, nebo místo aviváže ... mmmmm, cítíte jak to krásně voní?

- Navíc vám skvěle vyleští cokoliv z nerezové oceli. A co teprve jak ulehčí astmatikům, odstraní mastnoty z oblečení, vydezinfikuje ránu, zklidní popáleniny, štípance od vosy nebo komárů, nebo odřený loket. Použití tohoto oleje jak v kosmetice, lékařství, ale i cukrářství je nekonečný. Vždyť to říkám, je to takový malý zázrak.

- Jo, a abych nezapomněla, samozřejmě je to jediná strava, co koalí zažívací trakt stráví, ale jen 20druhů z již zmiňovaných víc jak 700. Ony ty eukalypty sice krásně voní, ale chránivé eukalyptové silice a oleje v listech, činí tyto stromy zcela nepoživatelné pro většinu živočichů (což mimojiné není nic jiného, než obranný mechanismus eukalyptů před množstvím hladových strávníků).
eukalypty_a_zver.jpg
- Anglicky je australani pojmenovali „žvýkačky“ protože po odloupnutí kůry z kmene vytéká žvýkačkovitá hmota, kterou my známe jako pryskyřici, ta se mimojiné používá jako mazadlo lodí a venkovního dřeva k ochraně před červy a termity.
- Asi je vám teď už jasné, že staří aborigines používali právě dřevo žvýkaček na výrobu slavných bumerangů. Dokonce i známé Didjeridu (takové ty dlouhé pomalované trouby na foukaní) a mnoho jiných původních hudebních nástrojů, stejně jako aboriginské kanoe jsou původně z termity prokousaných eukalyptů.
- Chcete ještě jednu kuriozitu? Nic vás nepřipraví na vskutku kuriozní pohled zasněžených křovitých eukalyptů ve vyšších horských pásmech Austrálie, zatímco si užíváte na dokonale upravené běžkařské trati. Sníh, lyže a eukalypty k sobě doopravdy nejdou.
eukalypty_pod_snehem.jpg

Zrovna, když jste si mysleli že všechny eukalypty jsou stejné.

Autor: Alexandra Synac | úterý 1.11.2011 12:59 | karma článku: 31.04 | přečteno: 3809x

Další články blogera

Alexandra Synac

5 chyb, které dělá dnešní Honza, když si sbalí svých pět švestek

Co si budem vykládat, když dnes jde Honza do světa na zkušenou, překonává úplně jiné výzvy, než třeba já před víc jak dvaceti lety, či opravdoví pováleční či pookupační emigranti.

18.9.2015 v 10:16 | Karma článku: 27.30 | Přečteno: 5971 | Diskuse

Alexandra Synac

Fotomatiňácký západy na východě (fotomatiné)

Zadajte alespoň 84 znaků, teď už jen 63, 59, 55, 21, 47, 43, 39, 35, 31, 29, 23, 19, 15, 11, 7, 4, 1.

13.8.2015 v 8:13 | Karma článku: 20.75 | Přečteno: 1159 | Diskuse

Alexandra Synac

Na ten hic, to chce klid a koalí kožich

Venku hic jak u klokanů, a my, ovívaní chladivým vánkem z klimatizace a ventilátorů, jen remcáme a kušníme. To taková koala v tom hicu obalená několikacentimetrovým kožichem jen stoicky spí.

8.8.2015 v 16:03 | Karma článku: 23.09 | Přečteno: 1719 | Diskuse

Alexandra Synac

Plážování po australsku ...

Austrálie může být trpaslíkem mezi kontinenty naší planety, ale po několika letech života tady můžu bezpečně prohlásit, že je gigantem mezi plážovými velmocemi. Navštívit Austrálii a nezavítat alespoň na jednu ze zdejších pláží ..

5.7.2015 v 8:07 | Karma článku: 29.46 | Přečteno: 2848 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jiří Stratil

Jak nedostavět Staroměstské náměstí? III

Tím, že budeme neustále čekat na ještě lepší řešení, vždy s výmluvou, že každý předložený návrh je málo, neboť neuspokojuje zájmy a potřeby všech.

22.11.2017 v 12:43 | Karma článku: 3.48 | Přečteno: 115 | Diskuse

Jan Řeháček

Za devatero fotkami (Islandské silnice)

Fotit ubíhající krajinu přes čelní sklo auta je jako test pozornosti. Něco zajímavého se objeví na obzoru a vy musíte během dvou vteřin popadnout foťák a prásk. Ale fotky ze silnic mám přesto rád pro jejich sjednocující motiv.

22.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 11.96 | Přečteno: 193 | Diskuse

Zdeněk Huspek

Říjnové cyklofotofoto

Vraťme se o měsíc zpátky, kdy podzim zářil v plné své kráse. Ten den jsem na kole a s foťákem zajel k rybníku U dubu, kam si chodí posedět rybáři...

21.11.2017 v 21:08 | Karma článku: 11.96 | Přečteno: 248 | Diskuse

Lucie Plicová

Dolomitské železo v blízkosti Tre Cime di Lavaredo

Za první světové války tu vzduchem svištěly kulky v bojích o italsko rakouskou hranici. Dnes patří skalní masiv Drei Zinnen nebo li Tre Cime kompletně Itáli a láká turisty z celého světa.

21.11.2017 v 18:48 | Karma článku: 16.78 | Přečteno: 371 | Diskuse

Jiří Stratil

Jak nedostavět Staroměstské náměstí? II

Pasivitou a čekáním co bude dál. Je třeba v této věci stále vyvíjet jak tvůrčí úsilí, tak i úsilí různým způsobem podpůrné.

21.11.2017 v 9:59 | Karma článku: 4.77 | Přečteno: 156 | Diskuse
VIP
Počet článků 147 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2454

srdcem z jižní Moravy; duší v Kanadě; doma ve West Yorkshire; momentálně u protinožců; snící o chaloupce ve Švýcarských Alpách; naivně zamilovaná do krásné Polynésie. Zkrátka na cestě.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.