Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bumerang do každé rodiny? Aneb není bumerang jako bumerang ...

22. 11. 2014 9:29:12
Člověk si řekne bumerang jako bumerang, ale ono to není až zas taková pravda. Vlastně ne každý zahnutý „bumerang“ co lítá, je bumerang. Ale hezky od začátku ...
_MG_7494.jpg

Kdo by neznal bumerang, takový ten zahnutý klacek, o kterém jsem si myslela, že každý Ozík nosí za pasem a jinak než bumerangem si večeři neobstará.

Bumerang je snad nejikoničtějším symbolem krásné Austrálie a těžko se najde na světě člověk, který by nevěděl, jak vypadá.

Ale teprve nedávno jsem se dozvěděla, že prý bumerangem by se měl nazývat pouze ten typ ́házecího klacku ́, který se vrací. Tudíž všechno ostatní nejsou bumerangy ale obyčejné, více či méně zručně upravené a různě zahnuté - klacky nebo palice.

Bumerang není v překladu nic jiného než ́klacek ́, pro naše chápání spíš něco jako ́kyj ́ v jednom, z víc jak 600 domorodých jazyků, které Austrálie měla při příjezdu kolonizátorů. Každý klan/ národ těmto klackům říkal úplně jinak. No, a protože Austrálie se kolonizovala od dnešní Sydney, je nejpravděpodobnější, že tento název, který se dnes už používá uceleně na všechny lítací klacky, pochází někde z regionu Port Jackson. Kdyby se ovšem Angláni usadili někde na severu u Darwinu, je klidně možné, že bychom jim neříkali bumerang, ale Kylie (nebo Kirly i Kali). „oh, I should be so lucky ...“

Domorodci jich nosili klidně i několik zavěšených okolo pasu a možná proto si slavný James Cook myslel, že jsou to dřevěné meče. Dampier i Banks je přirovnali k arabským scimitárům. Ale až do kolonizace je prý nikdo neviděl bumerangem házet ani je tak pojmenovávat.

vyfoceno v Australském muzeu v Sydney. Autor neuveden.

Není to tak dlouho, co jsme si jeden takový klacek za několik stovek doláčů koupili - to neříkám z chvástavosti, ale proto, že bumerang je vlastně umělecké dílo se svou vlastní unikátní historií, příběhem i autorským vyjádřením.

Ne, že bych jím chtěla kolit dravou zvěř ani po večerech z manžílkem nevedem válku růží. Zřejmě jsem měla doma málo věcí, na který mi sedal prach.

Ten náš klacek se jmenuje Kája. Je ručně dělaný a celkově je takový krásný, hladký, asi metr dlouhý a pěkně těžký. Dokonce jsem se už stačila o něj i říznout, jak je ostrý. Jeho hrany jsou zbrouseny do ostra a tak, když s ním praštíte oponenta, máte zajištěno, že se bezvládně svalí k zemi. Je to vlastně taková lítací gilotina (pozn. pro sebe – možná bych ho měla na vyzkoušet, až příště manžel přijde pozdě domů). Prostě klacek.

_MG_7921.jpg

Vlastně už máme doma dva. Ten první je pravý bumerang (jo, má se vracet) a pořídili jsme si ho před lety ještě ve Victorii od jednoho charismatického típka jménem Murrindindi. Murrindindi je představitel klanu Wurundjeri, což jsou domorodí lidé centrální Victorie, a snažil se nás naučit s ním správně házet. Dokonce jsem ho našla na youtube, tak je slavnej.

Koupit jsme si ho museli. Murrindindi nám namluvil, že Wurundjeri jsou totiž vynálezci toho jediného bumerangu, který, když se správně hodí, se vám vrátí plusmínus zpět do ruky. Jestli je to pravda (to s tím vynálezem), nebo ne, to vám nepovím. Bumerangy totiž mají domorodci po celé Austrálii, což je území asi stejně velké jako od zelených Leprikónů až po Kaзaчoкové tanečníky.

Pravda je ovšem ta, že i když se většina lidí domnívá, že každý bumerang se vám vrátí do ruky, není to pravda. Naopak, většina jich skončí v trávě. Navíc, každý vypadá úplně jinak prostě podle toho, jaké dřevo se najde.

20141105_101825.jpg

Smutné ale je, že i když jsme to doma zkoušeli, milej bumerang zatím vždy skončil v písku. Ono totiž setsakramentsky záleží, jak ho člověk hodí. Plete se mi něco o 400. A snad ještě důležitější je, aby byl správně vyřezaný. Jedna strana musí být přiměřeně konvexní a druhá téměř rovná, aby se správně prořezával vzduchem. Pak tam hraje nějakou roli stupeň zaúhlení a ještě nějaké technické cukrbliky.

Původně je ovšem bumerang něco jako palička na maso, kterou čas od času hodím po manželovi, když se mi motá v kuchyni. Aboridžinci takhle prý házeli “klacky” po utíkající zvěři v rozlehlé buši.

Jinak ale Aboridžinci používají bumerangy něco jako Švýcaři svůj švýcarský nůž – jasné je jeho použití v boji nebo při lovu, ale dá se s ním i sekat tráva, připravit půdu k založení ohně, nebo vyhrabání díry při hledání vody, nebo dokonce jako lopatka při vaření, či nůž na krájení uvařeného masa, porcování zabitého zvířete a dokonce na něj hrají při ceremoniálních tancích.

_MG_6719.jpg

_MG_1329.jpg


Zkrátka těžko se najde použití, kdy by se nám bumerang nehodil. A proto hlásám: Bumerang do každé rodiny! (I když vám na něj bude doma jen sedat prach).

Aboridžinci bumerangy tradičně vyráběli z pečlivě vybraných stromů a na ty bojovné a lovecké klacky se nejčastěji prý používá ́mulga ́, což je druh akácie, která má krásné těžké mramorovité dřevo plné barev a tónů.

Nejkrásnější bumerangy jsou podle mě ty naprosto obyčejné, jen z vyhlazeného dřeva, maximálně potřené chránícím olejem. Vyryté nebo vypalované ozdoby se tradičně používaly pouze při různých rituálech. To, co si dnes vozí domů turisté, je pouze kýčový výplod dnešního komerčního mamonu.

Jinak je ale takový boomerang načisto pěkná věc.

A takhle před vánocemi mi šikovně slouží k zavěšení vánočních ozdob.

Autor: Alexandra Synac | sobota 22.11.2014 9:29 | karma článku: 22.69 | přečteno: 2380x

Další články blogera

Alexandra Synac

5 chyb, které dělá dnešní Honza, když si sbalí svých pět švestek

Co si budem vykládat, když dnes jde Honza do světa na zkušenou, překonává úplně jiné výzvy, než třeba já před víc jak dvaceti lety, či opravdoví pováleční či pookupační emigranti.

18.9.2015 v 10:16 | Karma článku: 27.19 | Přečteno: 5927 | Diskuse

Alexandra Synac

Fotomatiňácký západy na východě (fotomatiné)

Zadajte alespoň 84 znaků, teď už jen 63, 59, 55, 21, 47, 43, 39, 35, 31, 29, 23, 19, 15, 11, 7, 4, 1.

13.8.2015 v 8:13 | Karma článku: 20.75 | Přečteno: 1156 | Diskuse

Alexandra Synac

Na ten hic, to chce klid a koalí kožich

Venku hic jak u klokanů, a my, ovívaní chladivým vánkem z klimatizace a ventilátorů, jen remcáme a kušníme. To taková koala v tom hicu obalená několikacentimetrovým kožichem jen stoicky spí.

8.8.2015 v 16:03 | Karma článku: 23.09 | Přečteno: 1716 | Diskuse

Alexandra Synac

Plážování po australsku ...

Austrálie může být trpaslíkem mezi kontinenty naší planety, ale po několika letech života tady můžu bezpečně prohlásit, že je gigantem mezi plážovými velmocemi. Navštívit Austrálii a nezavítat alespoň na jednu ze zdejších pláží ..

5.7.2015 v 8:07 | Karma článku: 29.46 | Přečteno: 2839 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Michal Dokoupil

Jak jsme mrzli v Thajsku

Pokud jste cizinec v Číně, jediný způsob jak přežít Čínský nový rok je vypadnout ze země. My tentokrát po dlouhé době opět do Thajska a Kambodže. Tento rok jsme si ale vzali počasí sebou...

17.10.2017 v 14:00 | Karma článku: 11.04 | Přečteno: 345 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 7: Z hardangerského "Domova vandráků" k fantastickým vodopádům

Jsa ubytováni v Hardanger Vandrerhjemu v Lofthusu u Sorfjordu, pobočném zálivu Hardangerfjordu v jižním Norsku, se chystáme do Kinsarviku do údolí Husedalen k jeho čtyřem fantastickým vodopádům střežícím vstup do NP Hardangervidda

17.10.2017 v 7:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 55 | Diskuse

Libor O. Novotný

Někdy je prostě musíte nakopat do zadku

Ghana jistě nepatří k tradiční turistickým cílům. Ale právě proto tam můžete zažít příhody, které se vám už nikde jinde nestanou.

16.10.2017 v 15:00 | Karma článku: 17.72 | Přečteno: 744 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 6: Nádherný dvojvodopád Latefoss, na Trolltungu ale lézt nebudeme

2 větve půl druhé stovky metrů vysokého vodopádu Latefossen napájeného vodou jezera Lotevatnet z ledovců Hardangerviddy se stékají dole u nejlepšího místa pozorování a ústí do řeky Gronsnalsona a vodní tříšťí mokří přihlížející...

16.10.2017 v 9:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Petr Havránek

Zanzibar - sever ostrova

Blíží se konec našeho pobytu na Zanzibaru a s ním i poslední výlet na severo-východ ostrova, který pro nás mohl skončit tragédií...

16.10.2017 v 7:00 | Karma článku: 6.41 | Přečteno: 165 | Diskuse
VIP
Počet článků 147 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2445

srdcem z jižní Moravy; duší v Kanadě; doma ve West Yorkshire; momentálně u protinožců; snící o chaloupce ve Švýcarských Alpách; naivně zamilovaná do krásné Polynésie. Zkrátka na cestě.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.