Já doufám že "naše národní cítění, onen hrdý pocit náležitosti a respekt k předkům" nikdy nezmizí.

Nemizí, jen je jinak vnímán. Češi jsou hrdí na jednoho z největších českých králů Karla IV. Němci jsou hrdí na jednoho z největších německých králů Karla IV. Rakušani poslední roky začínají být hrdi na mírové snahy císaře Karla I., stejně tak Češi. Všechno je to relativní, ale důležité je, že se většina shodne.

Myslím, že se opravdu mění odpověď na otázku v nadpisu pode toho, z jaké generace je odpovídající. Za sebe jste si odpověděla v předposledním odstavci, děti už to mají trochu jinak a asi to tak má být

Deti to citi uplne jinak. Pred dost lety jsme byli s manzelkou pozvani na skutecne mezinarodni svatbu znamych. Zenich byl narozeny v Rakousku a prisel do Australie s rodici, kdyz mu bylo 13let. Nevesta byla narozena na Malte, otec Egyptan, matka Maltanka a do Australie se pristehovali kdyz dceri bylo 8.

Na svatbe nas bylo kolem 70 dospelych a skoro 20 deti. Zenichuv bratr se behem recepce rozhodl, ze zacne vyvolavat jednotlive narodnosti at vime kdo odkud pochazi. Napocital celkem 14 narodnosti.

Kdyz jako posledni otazku polozil "kdo je tu z Australie", nahoru sla ruka me manzelky a jeste jedne pani.

Zato ale uplne vsechny deti do jednoho zacaly poskakovat s rukou nahoru a jasaly "ja, ja, ja jsem z Australie".

Za mladí mých rodičů a prarodičů žili tímto způsobem cirkusáci

Za mladi mych prarodicu a rodicu neexistovala tryskova dopravni letadla ani vlaky jezdici 300km/hod a to znacne omezovalo moznost rychle cestovat i ovlivnovalo rozhodnuti zda se usadit v jine zemi. To vetsinou nebylo na navstevu, ale znamenalo rici sbohem rodinam a pratelum a zustat natrvalo. Presto se jezdilo az do Ameriky, parnikem samozrejme a cestovani nebylo omezeno jen na cirkusaky. Mozna ale, ze ty asi jine cestujici nez cirkusaky neznas a proto ohrnujes nad cestujicimi nos.

Jeden muj pradeda s prababickou odesli jeste za svobodna za praci do Vidne, tam se seznamili, vzali, meli rodinu a nakonec tam i zemreli.

Jiny pradeda zas travil kazdorocne pul roku ve Svedsku na stavbach.

Za mladi mych prarodicu a pra-pra rodicu se jezdivalo do Vidne na zkusenou a za praci a mnozi Cesi i Moravaci se tam usadili. Rika se, ze kdo nema nekoho z predku z Vidne, neni Brnak.